Zakladatel
Sem vložte podnadpis

Mnohé zajímá osoba zakladatele Hradního Spolku, Dr.Ing. Františka Zoubka. Rozhodli jsme se Vám ho představit:

Narodil se na Moravě 27. ledna 1945, v době II.světové války procházející Československem. Jeho tatínek byl v té době českým četníkem a maminka v domácnosti, později vrchní zdravotní sestra.Tatínek patřil ke starobylému moravskému rodu Zoubků, maminka byla dcera potomka  jediného dítěte i když nemanželského, posledního hraběte žijícího  v českých zemích, pocházejícího ze  starobylého Italského rodu, údajně z potomků francouzského Ludvíka XIV.

Studoval slévárenství na střední škole,na vysokých školách  potravinářské a chemické strojírenství, ekonomii, státní správu a správní právo, politologii. V mládí dostal zánět srdeční nitroblány a měl umřít a nebo se stát doživotně invalidou na vozíku. Svou vůlí cvičit, i když u toho omdléval, vše překonal a nakonec aktivně sportoval a dosud sportuje, což mu dělá skvělou kondici  dosud.
Vždy byl velmi aktivní. Často narážel na zavedené stereotypy, které měl vždy chuť měnit. Má na svém kontě několik vynálezů a zlepšovacích návrhů. Postupně v sobě zjistil talent organizovat velké akce, obchodovat, vyhledávat a získávat schopné lidi pro nové postupy, které často předbíhaly dobu. V r. 1968 kdy se vrátil z pobytu v tehdejším západním Německu s využitím uvolnění na hranicích v důsledku vstupu vojsk do Československa, byl tak revoluční, že byl zvolen v r. 1968-9 za studenty VUT do akademického senátu. Postupně prošel mládežnickými aktivitami jako předseda Rady mladých odborníků JM kraje a člen celostátní rady, kdy úspěšně organizoval veletrhy vynálezů a zlepšovacích návrhů mladých. Později (v 30ti) byl poslancem a místopředsedou plánovací komise města Brna, pak vedoucím odboru místní výroby a služeb v Brně, pak stejných podniků včetně už  i bytového hospodářství v celém JM kraji(dnešní tři kraje dohromady), kdy zodpovídal za řízení cca 600 podniků. Za tu dobu se mu podařilo zapsat do trvalých, dosud užívaných změn v Brně a Jm kraji, z nichž se zmiňme o obnovení spalovny odpadů, původně v Brně založené v r 1905, vybombardované v r 1945, od roku 1947 marně se Brnem snažené znovu postavit, až jemu se to podařilo neuvěřitelnou vytrvalostí a odvahou překonávat lidskou hloupost, lenost a byrokracii v r. 1985 (40let). Tedy po  téměř 40 letech marného snažení předchozích generací. Právě včas, jinak by město Brno skončilo pod odpadky, protože se právě dočerpávala jediná městská skládka. Zavedl ve 400 tisícovém Brně přenosnou zeleň s lavičkami tam, kde již nemohla růst, blokové čištění tam, kde již čistit město nešlo, likvidaci autovraků z ulic, když se to všem zdálo do té doby nemožné a další přeměny toho, co nejde, na  to, co jde.
Z jara r. 1989,(44let) kdy se ještě nevědělo, zda se to smí, začal zakládat a organizovat přeshraniční spolupráci mezi podniky JM kraje a Dolního Rakouska a inicioval  vznik prvních kooperací přes hranice a pak prvních společných podniků.
Na konci roku 1989 objevil, jaké možnosti představuje tato společenská změna a jemu dosud nepoznaná  nová možnost podnikat na vlastní účet. Na vlastní žádost odešel ze státní správy a dal se na podnikání. V té době vlastnil svépomocí postavený 3 pokojový družstevní  byt s garáží, auto Wartburg, rozestavěnou chalupu na venkově, půjčku na její výstavbu, manželku a dvě dcery.

Díky svým obchodním  a organizačním schopnostem brzy ovládal druhou největší taxislužbu v Brně, stavební firmu, proclívání dovozu, a obchodování pro firmy, které neuměly najít v zahraničí dodavatele pro své zvláštní potřeby, od nemocnic, přes jadernou elektrárnu a strojírenské podniky. Jeho leasingová společnost pomohla na trh českému skvělému výrobci s novinkou  luxusního autobusu, který v té době neměl v Evropě konkurenci. Obrat  firmy pana Zoubka  ve stovkách milionů korun z něho postupně udělal majetného občana. Postupně postavil a nebo zrekonstruoval  několik domů pro své podnikání a pro svou rodinu. Angažoval se v mnoha společnostech, podle tehdejšího zvyku,kdo přišel s nápadem a potřeboval podporu, zakládaly se na to hned nové firmy, z nichž některé rozvinuly své činnosti, některé skončily jak začaly, když se ukázalo, že měl být pouze zneužit. Financoval a svými dovednostmi podporoval vznik mnoha úspěšných projektů a pomohl startu mnoha úspěšným firmám jen proto, že měly dobrý nápad. Byl vždy ochoten pomoci rozjezdu a nebo rozvinutí neúplného nápadu  na světově úspěšný. Patřily sem zejména biotechnologie, nábytkářství, obchodní technologie  a pod. Sám založil své pobočky na Slovensku a ve Švýcarsku.  Když jedna česká banka hledala akcionáře za toho, co nesplatil svůj úpis, stal se největším soukromým akcionářem té banky a víceprezidentem. Sestavil tým zástupců 4 českých bank a se souhlasem České národní banky jezdil s týmem po zahraničních bankách a přesvědčoval je o kapitálovém vstupu do českých bank. Nezískali nikoho, patrně  proto, že v zahraničí už věděli, co zde lidé jako on ne. Že české banky dílem padnou a dílem budou koupeny těmi zahraničními. Prodal své akcie a založil kampeličku,(credit union) svépomocnou družstevní banku. Postupně, díky technologiím,  které se zde z jeho iniciativy  vyvinuly a  předběhly dobu v nasazení technických prostředků pro obsluhu klientů , které dosud v peněžním systému nebyly překonány. Díky svým obchodním a organizačním schopnostem. Díky neutuchající aktivitě a podpoře záložny majetkem, prostory a perzonálem své soukromé firmy po 3 roky zcela zdarma,  záložna vyrostla za 4 roky z nuly na 4 tou nejsilnější v ČR s  více než 300 miliony vkladů a 1,2 miliardami svých aktiv, včetně podílu ve zlatých dolech v Africe a vlastní velké pojišťovny v ČR.

V sektoru se 144 záložnami, 150 tisíci vkladateli a 11 miliardami vkladů měl tak vysokou autoritu, že byl zvolen nejprve členem představenstva celostátní asociace kampeliček a   místopředsedou zajišťovacího fondu celého sektoru, následně jmenovaného ministrem financí, V době, kdy sektor byl napaden konkurencí ovlivněnou částí státu a zredukován ze 100% na 6% své kapacity byl zvolen na obranu sektoru předsedou celé asociace kampeliček, později i mluvčím všech členů (cca 150 tisíc členů)ze všech zlikvidovaných kampeliček. Přesto, že byl účelově kriminalizován, jak v této zemi zvykem, ve snaze poškodit jeho dobrou pověst  a autoritu mezi lidmi, prosadil aktivitami členů kampeliček, že parlament donutil vládu zaplatit poškozeným členům 8,5 miliardy Kč náhrad a Evropský soud odsoudil postup tuzemských úřadů proti sektoru jako nezákonný.
 Byl zklamán tuzemskými úřady, soudy, médii, od nichž očekával, že budou bránit své napadené občany a ne na ně útočit v cizím zájmu. Rozhodl se odejít do důchodu a skončit s aktivitami.

Dlouho odpočívat nevydržel. V roce 2000, roce pádu sektoru, po 10 ti letech podnikání,  činil jeho majetek 4,5 miliardy aktiv, včetně hradu a zámku Dolní Kounice, který vlastnil od r 1993 jako svého koníčka. Tuto kulturní památku ČR z vlastních prostředků postupně změnil ze zříceniny se zápornou hodnotou na fungující a oblíbené místo s hodnotou nad 350 milionů Kč.
 Vyvinul a dal chránit skládací modulové domy z ocelové nosné konstrukce, které umožňují převratné možnosti výstavby a skvělé užitné vlastnosti bydlení viz www.postavdum.com. Vyzkoušel na internetu zájem a 7 tisíc zájemců ho zaskočilo. Musel pro ně postavit vzorové domy a čelit vysoké poptávce. Původně to měl být jak nový styl výstavby a bydlení, tak nový zdroj na financování dalšího rozvoje hradu. Ukázalo se, že nemá dostatek trpělivosti jednat s jednotlivými stavebníky  a dost chuti jet stavět do zahraničí, kam nejvíce směřovala poptávka.

Rozhodl se  proto nejprve  dokončit obnovu hradu a zámku, udělat z něj vysoce prosperující objekt, svěřit ho samosprávě a pak se možná vrátit k domům. Při promýšlení ekonomických modelů rozvoje a možností tak obrovské nemovitosti, zvážení emisí akcií, dluhopisů, se nakonec rozhodl pro založení neziskové organizace Hradní Spolek s emisemi členství, tedy  členských podílů.

Čím více konzultoval se svými přáteli, čím více srovnával se vším co dosud prožil, ve světě viděl, uvědomoval si,  že  Projekt Hradní Spolek, je něco,  co potřebuje nejen hrad, nejen on, ale především velké množství lidí, firem. Že je to něco s obrovským potenciálem, co zde zejména v této době absolutně chybí. A takové poznání vždy bylo zaručenou výzvou pro jeho intelekt, pro jeho energii, pro jeho povahu. Věříme, že stejně urputně, stejně tvůrčím způsobem, stejně vytrvale, jako vše dosud dělal,  se zasadí o úspěch tohoto projektu. Že všem zúčastněným  přinese, jako vždy přinesl těm co stáli za ním, protože on vždy stál za nimi,  štěstí, uspokojení, radost, nové vize  a zanechá v historii další nesmazatelnou stopu.